Kdo si vzal Jan Vilém Friso?

Jan Vilém Friso (nizozemsky Johan Willem Friso; 4. srpna 1687 Dessau – 14. června 1711 Strijensas) byl (titulární) oranžský kníže a panující nasavsko-dietzský kníže, generální kapitán (Capitain-General) a místodržitel provincií Frísko a Groningen. Nestal se místodržitelem (stadhouderem) celé Republiky spojených provincií nizozemských kvůli protestům opozice, především Simona van Slingelandta, tehdejšího nejvyššího duchovního Nizozemska, hlavy republikánské frakce.

Jeho otcem byl Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský a matkou Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská, bratranec a sestřenice, jejichž společným dědem byl Frederik Hendrik Oranžský. Když v roce 1702 zemřel po nehodě Vilém III. Oranžský, aniž zanechal dědice, zdědil po něm Friso titul oranžského knížete. Nároky na Oranžsko ovšem vznesli po smrti Viléma III. také první pruský král Fridrich I. Pruský a kníže Vilém Hyacint Nasavsko-Siegenský; teprve Utrechtský mír z roku 1713 přinesl usnesení: Oranžské knížectví připadlo Francii a Prusku a Janu Vilémovi Frisovi byl přiznán formální titul oranžského knížete.

V dubnu 1709 se oženil s Marií Luisou Hesensko-Kasselskou. V říjnu 1710 se páru narodila dcera Amálie.

V době války o španělské dědictví (1701–1714) Friso sloužil jako generál. Bitva u Malplaquet (1709) stála životy mnoha nizozemských žoldnéřů, neboť Friso se jí účastnil s vůdcem spojenců, britským Johnem Churchillem, prvním vévodou z Marlborough, jehož taktiku Francouzi dobře znali.

Při návratu z boje třiadvacetiletý princ utonul 14. června roku 1711 v řece nedaleko Moerdijk. Krátce po jeho tragické smrti se narodil jeho syn – pohrobek Vilém IV. Oranžský (1711–1751), první dědičný místodržitel Republiky spojených provincií.

I když měl Friso pouze jedinou dceru Amálii a syna-pohrobka Viléma, je prapředkem všech nizozemských králů a od konce druhé světové války posledním společným předkem všech evropských vládnoucích panovníků.

Marie Luisa Hesensko-Kasselská (7. února 1688, Kassel – 9. dubna 1765, Leeuwarden) byla lankraběnka Hesensko-Kasselská a oranžská kněžna, jedna z mála žen, které získaly tento titul. Jejím otcem byl lankrabě Karel I. Hesensko-Kasselský a jeho manželka Marie Amálie Kuronská. Vzala si místodržitele Fríska a pozdějšího oranžského knížete Jana Viléma Frisa.

Nezvyklé je hlavně to, že Marie Luisa vládla celkem dvakrát za svůj život: poprvé jako regentka za svého syna Viléma IV. a podruhé, až do své smrti, za svého vnuka Viléma V.