Kdo si vzal Isabela II. Španělská?

Isabela II. (španělsky: Isabel II, María Isabel Luisa de Borbón y Borbón-Dos Sicilias; 10. října 1830 Madrid – 9. dubna 1904 Paříž) byla španělská královna od roku 1833 až do svého sesazení v roce 1868. Je jedinou vládnoucí královnou v dějinách sjednoceného Španělska.

Isabela byla starší dcerou krále Ferdinanda VII. a královny Marie Kristiny. Krátce před jejím narozením vydal její otec pragmatickou sankci, aby zrušil platnost sálského zákona a zajistil tak nástupnictví své prvorozené dceři, neboť neměl syna. Na trůn usedla měsíc před svými třetími narozeninami, ale její nástupnictví bylo zpochybněno jejím strýcem, infantem Karlem (zakladatelem karlistického hnutí), jehož odmítnutí uznat ženskou panovnici vedlo ke karlistickým válkám. Za regentství její matky prošlo Španělsko přechodem z absolutní monarchie na monarchii konstituční, přijetím Královského statutu z roku 1834 a ústavy z roku 1837.

V roce 1843 byla Isabela prohlášena za plnoletou a začala vládnout osobně. Její vládu provázely dvorské intriky, zákulisní vlivy, spiknutí v kasárnách a vojenské pronunciamientos. Její manželství s Františkem z Asísu, vévodou z Cádizu, bylo nešťastné a její chování stejně jako opakované fámy o mimomanželských aférách poškodily její pověst. V září 1868 začala v Cádizu námořní vzpoura, která odstartovala slavnou revoluci. Porážka jejích sil maršálem Franciscem Serranem, 1. vévodou de la Torre, ukončila její vládu a Isabela odešla do exilu ve Francii. Roku 1870 se formálně vzdala španělského trůnu ve prospěch svého syna Alfonse. V roce 1874 byla první španělská republika svržena převratem. Na trůn byli znovu dosazeni Bourboni a Alfons usedl na trůn jako král Alfons XII. Isabela se o dva roky později vrátila do Španělska, ale brzy znovu odešla do Francie, kde žila až do své smrti v roce 1904.

František Cádizský (13. května 1822 Aranjuez – 17. dubna 1902 Épinay-sur-Seine) byl manželem Isabely II. Španělské a v letech 1846 až 1868 králem-chotěm. Běžně je titulován jako vévoda z Cádizu, tento titul totiž držel již před svatbou. František byl synem Františka de Paula Španělského a Luisy Šarloty Neapolsko-Sicilské.