Kdo si vzal Laureta van Vlaanderen?

Laureta of Laurentia van Vlaanderen (1113–1175, mogelijk 1198) was een dochter van de Vlaamse graaf Diederik van de Elzas en Swanhilde. Zij is viermaal getrouwd geweest:

1. 1139–1145: getrouwd met Iwein van Aalst. Ze kregen een zoon: Diederik van Aalst. Het huwelijk eindigde door de moord op Iwein.
2. 1150–1152: getrouwd met Hendrik II van Limburg, diens tweede huwelijk. Dit huwelijk bleef kinderloos en werd na twee jaar ontbonden.
3. 1153: getrouwd met Rudolf I van Vermandois. Ze kregen een dochter, Eleonora van Vermandois.
4. 1159–1163: getrouwd met Hendrik I van Namen. Dit huwelijk eindigde door een scheiding. Laureta werd non in de Abdij van Vorst hoewel ze vanwege de scheiding werd geëxcommuniceerd door de bisschop van Kamerijk.

Handschrift 746 van Bibliothèque Municipale Sint-Omaars en handschrift Brussel KB 21887 verschillen sterk in wat zij zeggen over de echtgenoten van Laurentia.

Jindřich IV. Lucemburský zvaný Slepý (1112^? – 14. srpna 1196, Echternach) byl lucemburský hrabě v letech 1136–1196 a namurský markrabě v letech 1161–1194.

Jindřich byl dvakrát ženatý. Až z druhého manželství se mu v kmetském věku narodila dcera, pojmenovaná po jeho matce Ermesinda. Před jejím narozením byl dědicem lucemburského hraběte synovec Balduin V. Henegavský. Ermesindu ve dvou letech zasnoubil s Jindřichem II. ze Champagne. Původní dědic Balduin se ovšem nevzdával myšlenky na dědictví a zakročit musel až císař. Balduin nakonec získal Namursko a Lucembursko zůstalo dědičce, která byla zřejmě roku 1196 provdána za o mnoho staršího Theobalda I. z Baru, který se neúspěšně pokoušel získat Namur zpět. Jindřich zemřel v létě 1196 a byl pohřben v premonstrátském klášteře Floreffe po boku svých rodičů.