Kdo si vzal Ludvík IV. Hesenský?

Ludvík IV. Hesenský (celým jménem: Friedrich Wilhelm Ludwig Karl; 12. září 1837 Darmstadt – 13. března 1892 Darmstadt) byl velkovévoda hesenský, vládnoucí od 13. června 1877 do své smrti. Přes své děti byl spojen s britskou královskou rodinou, carskou rodinou v Rusku a dalšími královskými evropskými rodinami.

Alice Sasko-Koburská, plným jménem Alice Maud Mary (25. dubna 1843, Londýn – 14. prosince 1878, Darmstadt) byla jako manželka velkovévody Ludvíka IV. od 13. června 1877 až do své smrti v roce 1878 hesenská a porýnská velkovévodkyně. Byla třetím dítětem a druhou dcerou královny Viktorie Britské a prince Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského. Alice byla prvním z devíti dětí královny Viktorie, které zemřelo, a jedním ze tří, které zemřelo před jejich matkou, která zemřela v roce 1901. Její život byl od otcovy smrti v roce 1861 tragédií.

Alice strávila své rané dětství ve společnosti svých rodičů a sourozenců a cestovala mezi britskými královskými rezidencemi. Její vzdělání bylo navrženo blízkým přítelem a poradcem prince Alberta, Christianem Friedrichem, baronem Stockmarem, a zahrnovalo praktické činnosti, jako je vyšívání a práce se dřevem, a jazyky jako francouzština a němčina. Když její otec v prosinci 1861 smrtelně onemocněl, Alice ho až do jeho smrti ošetřovala. Po jeho smrti vstoupila královna Viktorie do období intenzivního smutku a Alice strávila dalších šest měsíců jako neoficiální sekretářka své matky. Dne 1. července 1862 se Alice provdala za nezletilého německého prince Ludvíka Hesenského. Obřad, konající se v Osborne House, královna popsala jako „spíše pohřeb než svatbu“. Alicin život v Darmstadtu byl nešťastný v důsledku zbídačení, rodinných tragédií a zhoršujících se vztahů s manželem a matkou.

Alice projevila zájem o ošetřovatelství, zejména o práci Florence Nightingalové. Když se Hesensko zapojilo do prusko-rakouské války, Darmstadt se zaplnil zraněnými; Alice v pokročilém stádiu těhotenství věnovala hodně svého času vedení polních nemocnic. Jedna z jejích organizací, Dámský cech princezny Alice, převzala velkou část každodenního provozu státních vojenských nemocnic. V roce 1877 se Alice po nástupu svého manžela na trůn stala velkovévodkyní, přičemž její povinnosti dále zatěžovaly její zdraví. Koncem roku 1878 se na hesenském dvoře rozšířil záškrt. Alice pečovala o svou rodinu více než měsíc, než sama onemocněla a později toho roku zemřela.

Princezna Alice byla sestrou Eduarda VII. Britského a německé císařovny Viktorie (manželka Fridricha III.), matkou císařovny Alexandry Fjodorovny Ruské (manželka Mikuláše II.) a babičkou z matčiny strany královny Louise Švédské (druhá manželka Gustava VI. Adolfa) a Louise Mountbattena, 1. hraběte Mountbattena z Barmy (poslední místokrál Indie). Další dcera, Alžběta, která se provdala za velkoknížete Sergeje Alexandroviče Ruského, byla stejně jako Alexandra a její rodina zabita bolševiky v roce 1918.

Alexandrine Gräfin von Hutten-Czapska (* 3. September 1854 in Warschau; † 8. Mai 1941 in Vevey/Schweiz) war 1884 für kurze Zeit die zweite Gattin des Großherzogs Ludwig IV. von Hessen-Darmstadt.

Alexandrine von Hutten-Czapska wurde als Tochter von Adam Graf von Hutten-Czapski (1819–1884) und Marianne, Gräfin von Rzewuska-Grocholska (1827–1897) geboren. Ihr Vater wurde zusammen mit seinen Brüdern Ignacy und Emmerich Hutten-Czapski erst am 12. Juni 1874 in den russischen Grafenstand gehoben. Am Abend des 30. April 1884 ließ sich der seit sechs Jahren verwitwete 47-jährige Großherzog Ludwig IV. von Hessen-Darmstadt heimlich mit ihr, der 30-jährigen, frisch Geschiedenen, trauen. Als Standesbeamter fungierte sein amtierender Staatsminister. Alexandrine hatte sich wegen ihrer Affäre mit dem Großherzog von ihrem Mann, dem russischen Geschäftsträger in Darmstadt, Alexander von Kolemin, scheiden lassen. Ihre Heirat mit Ludwig IV. war unstandesgemäß, da sie dem Großherzog nicht ebenbürtig war, obwohl er sie anlässlich der Vermählung zumindest noch zur Gräfin von Romrod erhoben hatte.

Durch seine erste Ehe mit Prinzessin Alice war Königin Victoria von Großbritannien die Schwiegermutter des Großherzogs. Die Königin war von dieser Hochzeit nicht angetan und verurteilte die Liaison. Dies teilte sie dem Großherzog über seine beiden Schwager, den britischen Kronprinzen Albert Edward und Prinz Friedrich Wilhelm von Preußen mit. Diese weilten in Darmstadt, weil am selben Tag die Tochter Ludwigs IV., Victoria, mit Prinz Ludwig Alexander von Battenberg (späterer Marquess of Milford Haven und britischer Großadmiral) vermählt worden war.

Die Ehe wurde daraufhin annulliert, die Gräfin abgefunden – unter anderem mit dem Titel einer Gräfin von Romrod. Gräfin Alexandrine sorgte mit Hilfe der Presse dafür, dass Europa an ihrem Schicksal ausgiebig Anteil nehmen konnte. 50 Jahre später verfasste Ludwig Berger ein Lustspiel über die Affäre: „Das kleinere Übel“.