Kdo si vzal George V?

George V, né George Frederick Ernest Albert le 3 juin 1865 et mort le 20 janvier 1936, est roi du Royaume-Uni et des dominions (Canada, Terre-Neuve, Australie, Nouvelle-Zélande, Afrique du Sud, Irlande), ainsi qu'empereur des Indes du 6 mai 1910 jusqu'à sa mort.

George est le petit-fils de la reine Victoria et du prince Albert, et le cousin germain du tsar Nicolas II et de l'empereur allemand Guillaume II, du roi Haakon VII de Norvège, du roi Christian X de Danemark, du grand-duc Ernest Louis de Hesse mais aussi et par alliance du roi Alphonse XIII d'Espagne, du roi de Suède Gustave VI. De 1877 à 1891, il servit dans la Royal Navy et atteint le grade de Captain. À la mort de Victoria en 1901, le père de George devient roi sous le nom d'Édouard VII et George est fait prince de Galles. À la mort de son père en 1910, il lui succède en tant que roi-empereur de l'Empire britannique sous le nom de George V. Il est le seul empereur des Indes à assister à son darbâr à Delhi.

À la suite de la Première Guerre mondiale, l'Empire britannique atteint son étendue maximale. En 1917, il devient le premier monarque de la maison Windsor après avoir rebaptisé la maison de Saxe-Cobourg et Gotha en raison des sentiments antigermaniques (notamment lié à la première guerre mondiale) au Royaume-Uni. Son règne voit la montée en puissance du socialisme, du communisme, du fascisme, du républicanisme irlandais et de l'indépendantisme indien qui changent radicalement le paysage politique. Le Parliament Act de 1911 établit la suprématie de la Chambre des communes élue par le peuple sur la Chambre des lords dont les membres sont nommés par le souverain.

En 1924, George V nomme le premier Premier ministre britannique travailliste, Ramsay MacDonald, tandis qu'en 1931, le Statut de Westminster supprime les droits d'ingérence sur les dominions au sein du Commonwealth of Nations. Victime de problèmes de santé lors des dernières années de son règne, il meurt le 20 janvier 1936 et son fils aîné Edward lui succède sous le nom d'Édouard VIII.

Marie z Tecku (narozená jako Victoria Mary Augusta Louise Olga Pauline Claudine Agnes, Mary of Teck), nebo též Její Veličenstvo královna Marie (26. května 1867 Londýn – 24. března 1953 Londýn) byla od 6. června 1893 do 20. ledna 1936 manželkou britského krále Jiřího V.

Marie se narodila a vyrůstala v Londýně, byla dcerou německého šlechtice Františka, vévody z Tecku, a princezny Marie Adelaidy z Cambridge, vnučky krále Jiřího III. Neformálně se jí říkalo „May“ podle měsíce jejího narození. Ve věku 24 let byla zasnoubena se svým bratrancem z druhého kolena princem Albertem Viktorem, vévodou z Clarence a Avondale, nejstarším synem prince z Walesu a druhým v pořadí na britský trůn. Šest týdnů po oznámení zasnoubení nečekaně zemřel během pandemie. Následujícího roku se zasnoubila s jediným přeživším bratrem Alberta Viktora, Georgem, který se následně stal králem. Před nástupem svého manžela byla postupně vévodkyní z Yorku, vévodkyní z Cornwallu a princeznou z Walesu.

Od roku 1910 Marie jako královna manželka stála po boku svého manžela, poskytovala mu podporu během první světové války, při jeho zhoršujícím se zdravotním stavu a také během velkých politických změn, jež následovaly po válce. Po Jiřího smrti v roce 1936 se stala královnou matkou, když na trůn nastoupil její nejstarší syn Eduard VIII. Ten k jejímu zděšení ještě téhož roku abdikoval, aby se mohl oženit s dvakrát rozvedenou americkou společenskou celebritou Wallis Simpsonovou. Svého druhého syna Jiřího VI. podporovala až do jeho smrti v roce 1952. Marie zemřela následujícího roku, deset týdnů před korunovací své vnučky Alžběty II. Na její počest byla pojmenována zaoceánská loď, křižník a univerzita.

Marie byla spřízněna s panujícím královským rodem. Její matka Marie Adelaida z Cambridge byla (stejně jako královna Viktorie) vnučkou krále Velké Británie, Jiřího III. Přes svého otce Františka z Tecku byla spřízněná i s Hohenzollerny.