Kdo si vzal Jindřich II. Plantagenet?

Jindřich II. Plantagenet nazývaný také Jindřich II. z Anjou (anglicky Henry Plantagenet, Henry FitzEmpress, 5. března 1133, Le Mans – 6. července 1189, hrad Chinon) byl anglický král a zakladatel dynastie Plantagenetů a anjouovské říše.

Byl první ze tří synů normandského vévody Geoffroye V. z Anjou a Matyldy Anglické, dcery anglického krále Jindřicha I. Dědictví po otci ve Francii rozšířil sňatkem s Eleonorou Akvitánskou o další území, které spojil v personální unii a získal významné postavení v západoevropské politice. Byl prvním z anglické větve dynastie Anjouovců pojmenované dodatečně podle přezdívky „Plantagenet“ jeho otce Geoffroye. Osudným se Jindřichovi stal spor s arcibiskupem z Canterbury Thomasem Becketem a také boj jeho synů o nástupnictví. Patří k nejvýznamnějším panovníkům v anglické historii.

Eleonora Akvitánská (francouzsky Aliénor d'Aquitaine, anglicky Eleanor of Aquitaine; asi 1122/1124^? Bordeaux – 31. března/1. dubna 1204^? Poitiers) byla akvitánská vévodkyně, francouzská a anglická královna. Byla dědičkou rozsáhlého akvitánského vévodství na jihozápadě Francie, které se na tři staletí stalo jedním z hlavních předmětů sporů mezi Francií a Anglií.

Eleonora se vévodkyní akvitánskou a hraběnkou z Poitiers stala roku 1137 smrtí svého otce Viléma X. Akvitánského. Sňatkem s Ludvíkem VII. se stala nejprve královnou Francie (1137–1152), s manželem se zúčastnila druhé křížové výpravy do Svaté země a poté došlo k rozluce manželství. Záhy se vdala za vévodu normandského Jindřicha Plantageneta, který roku 1154 získal anglickou korunu a Eleonora se stala anglickou královnou. Později podněcovala své syny z druhého manželství ke vzpouře proti jejich otci. Proto ji Jindřich II. držel řadu let v domácím vězení. Po smrti manžela r. 1189 je propuštěna svým synem, novým králem Richardem Lvím srdcem, kterého pak v jeho nepřítomnosti zastupovala. Ve vysokém věku se dočkala vlády dalšího svého syna Jana Bezzemka (1199) a poslední léta strávila v klášteře Fontevrault.

Současníky pohoršovala svým jednáním a byla terčem mnoha pomluv i obdivu. Dochoval se její bohatě ilustrovaný žaltář, kde je zpodobněna v pozici pokorné donátorky.