Kdo si vzal Záviš z Falkenštejna?

Záviš z Falkenštejna, psaný také Záviše, Zawissiuss nebo Zewis (1250^? – 24. srpna 1290, Hluboká nad Vltavou) byl český šlechtic z jihočeského rozrodu Vítkovců – pánů z Krumlova, prvorozený nebo druhorozený syn Budivoje I. z Krumlova a jeho choti Perchty, dcery Kalhocha II. z Falkenštejna.

Pocházel z krumlovské větve vítkovského rodu a jeho přídomek je pravděpodobně odvozen od hradu Falkenstein na řece Ranna v Horních Rakousích. Někteří historikové (Palacký, Čechura) uvádějí, že se jedná o jiný hrad téhož jména v Bavorsku a Hans Waltenberger zmiňuje dolnorakouský Falkenstein.

Kunhuta Uherská (1245 – 9. září 1285, Praha) nebo také Haličská či Mačevská byla druhou manželkou Přemysla Otakara II. a českou královnou, rakouskou, štýrskou, korutanskou a kraňskou vévodkyní z rodu Rurikovců. Za Přemysla Otakara II. se provdala v pouhých sedmnácti letech. Přestože byl sňatek uzavřen především z politických důvodů, bylo manželství šťastné a láskyplné.

Elizabeth of Hungary (Hungarian: Erzsébet, Serbian: Јелисавета/Jelisaveta; c. 1255 – c. 1322), also known as Blessed Elizabeth the Widow (Hungarian: Árpádházi Boldog Erzsébet), was a Hungarian princess member of the Árpád dynasty and (briefly and disputed) Queen consort of Serbia. Since childhood, she was veiled as a nun, but she was married twice, and both times she was kidnapped by her husbands, Bohemian magnate Záviš of Falkenstein and King Stefan Uroš II Milutin of Serbia. Both husbands were in an unacceptable degree of kinship with Elizabeth from a canonical point of view: the marriage with Záviš of Falkenstein was not recognized by the Hungarian Church, and the marriage with Stefan Uroš II Milutin was not recognized by the Serbian Church. Nevertless, Elizabeth was venerated by the Hungarian Church as Blessed, while her scandalous marriage history is almost never mentioned in the later accounts of her life.